Největší záhady světa - Nezarostlý hrob.

Ve velšském městě Montgomery se sešlo několik stovek lidí, aby se zúčastnili popravy mladého Angličana Johna Davise, který byl obviněn z přepadení a z krádeže peněženky. Davis měl v tom davu jen málo přátel, protože Velšané tvoří velmi uzavřenou společnost a nikdy mezi sebe nepřijali tohoto mladého muže, který přijel do Montgomery, aby pomáhal jedné místní vdově na její farmě. Davis plnil svůj úkol úspěšně až do té doby, co ho na silnici přepadli dva místní banditi a požadovali po něm peníze. Davis odmítl a nastala rvačka. Útočníci Davise zmlátili, a jako by to nestačilo, odvedli ho do Welshpoolu, kde ho obvinili z přepadení. Ti dva bandité proti němu svědčili a na základě jejich svědectví byl Davis odsouzen k smrti. Samozřejmě proti tak evidentně nespravedlivému obvinění a zcela nepřiměřenému trestu protestoval, ale bohužel marně. Když stál pod šibenicí a zbývalo mu jen pár vteřin života, zvedl John Davis pravou ruku a znovu prohlásil, že je nevinen. ,,Já zemřu, '' řekl, k,,ale modlím se k Bohu, aby nenechal na mém hrobě vyrůst trávu a dokázal tak mou nevinu.'' Potom kat otevřel propadliště....a John Davis se zhoupl na věčnost.
Tělo pohřbili na hřbitově v Montgomery. Brzy bylo zřejmé, že Davisův hrob je jiný než ostatní. Všechny ostatní hroby byly zarostlé trávou...., ale hrob Johna Davise zůstával holý. Lidé si toho všimli a začalo se o tom povídat. Zahanbené úřady nechaly pokrýt hrob drny-ty však rychle uschly. Nechaly tedy hrob osít travním semenem-to však vůbec nevzešlo. Davis byl popraven 6. září 1821 a ještě téhož dne byl pohřben. V roce 1851 byl hřbitov zrušen a hroby pokryty šedesáti centimetry úrodné země, která byla hustě oseta trávou. Během několika týdnů se z bývalého hřbitova stal nádherný trávník.... s výjimkou holého obdélníku tam, kde byl pohřben John Davis. Byly učiněny další pokusy s drny a hnojením, ale všechno bylo marné. Nakonec se místní farář rozhodl nechat přírodu jít svou cestou: holý hrob Johna Davise byl oplocen a ponechán tak, jak byl... Zůstává tedy až do dnešního dne svědectvím a památkou na muže, který si vymodlil holý hrob jako důkaz své neviny.

Obrovská mramorová stavba přírodovědného muzea je zaslouženě jednou z chicagských atrakcí. Muzeum je obklopeno hustým, dobře udržovaným trávníkem-s výjimkou jednoho místa, kde je část země zcela holá a mrtvá. Je to kousek země, za kterým nebo pod kterým-se skrývá podivný příběh.
V roce 1956 měl místní kurátor asistenta, který pracoval v nevytápěném přízemí budovy. Byl nezvykle chladný den, dokonce i pro pozdní podzim, ale asistent si stěžoval na nepříjemné horko a řekl kurátorovi, že se jde ven trochu zchladit. Lehl si do trávy a o několik minut později dostal infarkt.
Muž infarkt naštěstí přežil a zcela se z něj uzdravil, ale ještě na podzim roku 1962, šest let po téhle příhodě, zůstalo ono místo zcela holé, ačkoli všude kolem bujně rostla tráva. Bylo to zvláštní. I když pracovníci muzea odstranili hlínu do hloubky téměř jednoho metru a nahradili ji novou zeminou, tráva tam prostě nevyrostla. Každé jaro zde sice vyrašila, ale na místě, kde kurátorův asistent dostal infarkt, brzy zchřadla a odumřela.
Věda tvrdí, že se něco takového nemůže stát.
Problém je, že se stalo.

• Autor: Frank Edwards
• Název knihy: Frank Edwards Záhadný svět – Největší záhady světa.
• Rok vydání: 1994
• Číslo vydání: první
• Nakladatelství: Dialog
• Počet stran: 200
• Redakce: Oldřich Škrbel a Roman Karpaš.

zpět na hlavní přehled záhad světa

kartářka Sandra