Co je to šestý smysl

Můžeme přijímat informace z našeho okolí jinými prostředky, než je pět smyslových orgánů? Říká se, že takové mimo smyslové vnímání mají jasnovidci, a také telepatie je přenosem zpráv mezi lidmi bez použití jakéhokoliv u pěti smyslů. Jestliže máme šestý smysl, jak toto čidlo působí? Děje se tak prostřednictvím našich pěti smyslových orgánů, anebo nějak jinak? ,,Naladíme'' se na vlnovou délku někoho jiného, anebo souzníme s našimi vlastními vnitřními životy? Abychom zjistili, co je míněno šestým smyslem, musíme nejdřív co nejlépe poznat smysly známé.

Pět smyslů

Existuje pět smyslů, které jasně přijímají podněty z vnějšku těla prostřednictvím receptorů nervového systému, které jsou umístěné ve speciálně přizpůsobivých smyslových orgánech – A až E.

Dvě oči jsou orgány zraku, který přijímá světelné vlny.
Dvě uši jsou orgány sluchu, který přijímá zvukové vlny.
Nos je orgánem čichu, který přijímá chemické částice z látek – tyto částice jsou přenášeny vzduchem.
Jazyk je orgánem chuti, která přijímá chemické částice z tuhých nebo tekutých látek.
Celá kůže je orgánem hmatu, který přijímá změny tlaku a teploty. Máme mnoho jiných orgánů, které přijímají podněty zevnitř těla. Například smysl pro rovnováhu a kinestetický smysl, což jsou pouze dva z mnoha dalších čidel v našem těle.
Polokruhovité kanálky ve vnitřních uších jsou orgány rovnováhy, která přijímá signály z pohybů tekutiny uvnitř kanálků.
Buňky proprioreceptoru ve všech kloubech, vazech, šlachách a svalech jsou nervové receptory pro náš kinestetický smysl, který nám umožňuje dělat hladké, koordinované pohyby.

Smyslové orgány:

Oči
Uši
Nos
Jazyk
Kůže
Vnitřní uši
Buňky proprioreceptoru

Všechny smyslové systémy, A až G, závisejí na receptorických buňkách nervového systému, jimiž přijímají podněty, které jsou potom přenášeny do mozku, kde jsou interpretovány. Je šestý smysl smyslovým systémem, který podobně závisí na nervových receptorech?

Čtyři názory na šestý smysl

Názor první – Všechny znalosti o šestém smyslu spočívají v dohadech, které se někdy, náhodou ukážou být pravdivými.
Názor druhý – Šestý smysl je přijímání zpráv některým smyslem, či všemi ostatními, spojenými nový způsobem.
Názor třetí – Informace a zprávy mohou být přijímány takovým způsobem, který nezahrnuje použití normálních smyslů.
Názor čtvrtý - Informace šestého smyslu jsou dojmy, které jsme získali v minulosti a kterými jsme se nezabývali, pouze je uložili do paměti. Zachytáváme signály z našeho okolí přímo do mozku, anebo pouze vnímáme něco, co jsme už shromáždili a co nám bylo předtím neznámé ? Budeme-li zkoumat, jakým způsobem pracuje paměť můžeme získat některé další poznatky o tom, jak by mohl šestý smysl fungovat.

Paměť

Nikdo zatím nevysvětlil záhadu dlouhodobé paměti. Předpokládá se, že krátkodobá paměť je rezonancí neutrálních drah, něco jako vibrace ladičky nebo kruhy ve vodě,způsobené vhozeným kamenem. Tvar vln krátkou dobu zůstává a pak se ztratí. Zkoumání dlouhodobé paměti je mnohem obtížnější. Existuje několik teorií.

Teorie stopy

Aristotelés se domníval, že vzpomínky jsou uchovávány v mozku nějakým druhem otisku, přesně tak, jako může být vtisk uchován ve vosku. Moderní názory, i když složitější, jsou podobné a předpokládají, že každá vzpomínka zanechává v mozku otisk, který může být vyhledán a znovu přehrán, podobně jako úsek na magnetofonové pásce. Zanechává šestý smysl stopy v mozku?

Teorie kódu

Koncem šedesátých let se někteří badatelé domnívali, že dlouhodobé vzpomínky jsou uchovány v zakódované formě během stavby molekul kyseliny ribonukleové, jež jsou podobné molekulám DNA, které uchovávají genetický kód. Je šestý smysl schopností interpretovat chemické kódy?

Teorie synaptické modifikace

Nervové buňky jsou spojeny v synapsích. Předpokládá se, že struktura synapsí se může změnit, vystoupí-li do mozkových buněk nová informace, a že tyto modifikace představují nové vzpomínky. Je šestý smysl modifikací struktury některých nervových buněk?

Morfogenetická teorie

Předpokládá se, že všechny organismy se ladí na sadu elementů svého vlastního základního tvaru, které se nazývají morfické elementy, a podle nich se vyvíjejí. Abychom si tedy pamatovali něco z minulosti, museli bychom se naladit na tyto základní vzory tak, že bychom s nimi rezonovali. Je šestý smysl schopností naladit se na naše vlastní morfické elementy a na morfické elementy jiných lidí?

Plán předpokládaného fungování paměti

Předpokládá se, že systém paměti hraje roli při učení a kreativních procesech. Jestliže i mimosmyslové signály mohou být přijímány z okolí těla, jak je znázorněno, možná by mohl tento plán být také plánem toho, jak funguje šestý smysl.

Dočasné uložení: a – Odložené vtisky, b – Vtisky přesunuté ke krátkodobému uložení, c – Vtisky zaslané přímo k dlouhodobému uložení.
Krátkodobá paměť: d – Vtisky v opakovací smyčce, kde pomáhají pěmti po dobu čekání na zpracování, e – Vtisky slábnoucí a trvale ztracené, f – Vtisky přesunuté ke zpracování, g – Materiál opět vytažený k okamžitému použití.
Dlouhodobá paměť: h – Dlouhodobě uložený materiál, i – Smyčky vědomého zpracování, j – Smyčky nevědomého zpracování, k – Materiál zapomenutý, který je ale možné obnovit.

Jestliže máme šestý smysl, který zachytává mimosmyslové signály, a jestliže jsou tyto vtisky zpracovány prostřednictvím paměti, pak by náš šestý smysl mohl být někdy správný, ale mohl by být také náchylný ke stejným chybám, jaké dělá paměť. To by mohlo vysvětlovat, proč jasnovidci a jiné lidé, používající mimosmyslové vnímání, mají převážně pravdu, ale někdy se zmýlí.

kartářka Sandra