Výklad karet očima skeptika

  Velmi často se ve své profesi setkávám s lidmi, kteří na výklady nevěří. Samozřejmě je chápu, protože v dnešní době je pro mnoho lidí důležité mít vše vědecky podloženo, musí se dát věci vypočítat, musí být hmatatelné a podobně. Proto si myslím, že názor skeptika, je velmi důležitou součástí náhledu na výklady, stejně jako pohled lidí co mají k výkladům blízko. Samozřejmě je to pohled skeptika proti pohledu osoby zaměřené na duchovní stránky, myslím si ale, že i protiklad by měl být uveden, skeptici mají právo také na své vyjádření. Z tohoto důvodu, bych ráda poděkovala panu Alešovi, za jeho názor na výklad z pohledu skeptika, kterého si moc cením.

Výklad karet očima skeptika

  Nějakým řízením osudu jsem dostal nabídku na to vyzkoušet služby kartářky. Já, takový pragmatik, technicky uvažující člověk a nevěřící Tomáš. Ale také nadšený ochutnávač všeho nového. Takže jsem souhlasil. Vyzkouším něco nového a pobavím se. A možná rozlousknu, v čem ten výklad vlastně spočívá. To mě zajímalo nejvíc.

  Abych to trochu upřesnil - nejsem fanatický skeptik, snažím se přemýšlet. Je spousta věcí, na které současná věda nemá odpověď, a s každým novým objevem se akorát vynoří další a další nezodpovězené otázky. I když se teda někomu může zdát, že už je věda na takové úrovni, že řeší jen pro běžný život těžko použitelné věci. Pokud ale např. pes vycítí, kdy přesně jeho páníček rozhodne jít domů a čeká u dveří, i když ho nemůže žádným způsobem slyšet nebo cítit, proč by nemohlo existovat něco jako předpověď budoucnosti? Ostatně, říci „věštba je nemožná“ je stejně odvážné tvrzení jako „věštba je možná“ (dokonce je to tak, že dokázat neexistenci něčeho je ještě těžší). Takže v podstatě jen Occamova břitva („příroda je tak jednoduchá, jak je jen možné; pokud něco existovat může, ale nemusí, tak to neexistuje“) říká, že něco jako věštba není možné.

  Dost keců, přejdu k věci. Pokud si myslíte, že to bude příběh „jak nevěřící Tomáš k víře přišel“, tak ne, skeptik jsem byl a jsem dál i po výkladu. Měla však trochu jiný smysl, než jsem původně myslel, řekl bych takový prozaičtější, a je to taky fajn.

Průběh výkladu

  Jak to tedy probíhalo: Kartářka Sandra mě napřed požádala o fotku, kde je mi vidět do očí. Inu, proč ne, na tom není nic špatného, fotku jsem poslal. Asi si mě chtěla lépe odtipnout. To bylo všechno, co potřebovala, a dala si tři čtvrtě hodiny na to, až rozloží karty. Mezitím jsem si měl připravit otázky. Připravil jsem si něco obecného a byl jsem napjatý, co z jedné fotky a z karet vykouzlí. Co o mě vše věděla? Kontaktovala mě sama (v rámci zcela nesouvisející věci), nicméně v kontaktu jsme byli krátce a jen přes internet. Mohla tedy o mě získat nějaké indicie, ale zase bych neřekl, že tak moc. Prostě nějaký člověk na internetu, na kterého se dá něco málo dohledat. Nic ale o mě nedohledávala (podle svých slov. Faktem je, že zdaleka nejlepší stránka, která o mě vypadne při hledání, v tu dobu nebyla vůbec zobrazena, takže pravděpodobně mluvila pravdu). Pokud bych tedy Sandru bral jako nějaký stroj, do kterého hodím vstupní informace a vypadne výklad, pak těmi vstupními informacemi bylo to něco málo informací a fotka.

  A co bylo na výstupu? Za daný čas se mi Sandra opravdu ozvala a hned poslala poměrně dlouhý rozbor mé osobnosti. Tohle byla první pastva pro moji zvědavost, tak bych to tady rozebral blíže:

Zkoumání informací

  Text byl poměrně dlouhý, slohově podobné horoskopu nebo analýze osobnosti. To by sedělo :-) Jako první jsem bral kusy textu a googloval je, jestli to prostě není jen permutace jiných odpovědí někde jinde. Nebyla, nenašel jsem nic. Tedy ok :-)

  Ačkoli bylo informací dost, fakta tam byla taková vágnější, typu „Dokážeš být přátelský, milý ale stahuješ se před lidmi a málokomu dáš prostor aby se k tobě dostal přímo. Jsi velmi inteligentní, hodně přemýšlíš rozumem, někdy cítíš i něco city ale jakoby jsi i přesto dával za přednost logiku a rozum. Jsi ctižádostivý a umíš si jít za svým, hlavně v pracovní oblasti. V mezilidských vztazích tam je to slabší a tam tolik nevyčníváš.“ Musím říct, že jo, celkově mě to tak nějak vystihovalo. Nicméně že bych se v nějakém detailu vyloženě viděl, to ne. Síla výkladu byla tedy v tom, že tam bylo hodně málo přesných informací, spíše než pár hodně přesných.

  Je to tedy horší nebo lepší? Jaká je pravděpodobnost, že vezmu-li náhodného člověka, trošku ho poznám (čímž vyloučím extrémy), že na něj bude podobný výklad sedět? Zkusil jsem to spočítat.

Pokus o matematický důkaz výkladu

  Text jsem rozdělil do 11 částí, kde každá označovala jednu informaci (zpravidla několika větami, ale rozvíjející stejný obsah). Každou část jsem ohodnotil procenty, kde 50 % bylo neutrál, 100 % byla absolutní shoda a 0 % úplně vedle. Výsledek se pohyboval na stupnici 40 % - 90 % (tedy 40 % znamená „spíš takový nejsem, ale jen trochu“ a 90 % „skoro přesně to na mě sedí“). Nebylo tam tedy nic nějak moc chybného, na druhou stranu sty procenty jsem neohodnotil také nic. Průměr byl 65,5 %, nadpolovičně jsem ohodnotil 7/11 sdělení, neutrálně 2 sdělení.

  Co z toho plyne? Vzhledem k tomu, že 65,5 je víc než 50, teoreticky by o mně takhle na dálku něco věděla (50 % by měl dostat náhodný člověk). Na druhou stranu - samozřejmě, že o mně něco věděla, vždyť jsme po internetu spolu kecali, tedy měla těch několik vstupních informací. Kromě toho jsem ne všechno mohl dobře sám ohodnotit (člověk má sklony na sebe nahlížet jinak). Navíc - pokud mám být matematicky přesný - ani není jistota, že těch 50 % je průměr; lze totiž záměrně sdělovat jen takové informace, které jsou pravděpodobné u nadpoloviční většiny lidí. Takovou snahu jsem ale z textu nevycítil, dodávám to tedy jen pro úplnost. A aby těch nepřesností nebylo málo, tak ty informace jsou na sobě závislé - osoba se sklonem k A může mít větší sklon i k B a naopak. Říci A a B zároveň má pak menší vypovídací hodnotu. To je už ovšem hodně špatně odhalitelné.

  Je tedy 65,5 % hodně nebo málo? Upřímně - nevím. V tom je prostě příliš mnoho neznámých na to, aby se z toho daly dělat nějaké závěry. Je možné, že Sandra ví něco víc než ostatní, ale také je možné, že to tak není.

Nadpřirozené schopnosti pokračují

  Sandra mi dále dala prostor pro kladení doplňujících otázek k předchozímu výkladu. Toho jsem využil, víceméně jen upřesnila to, co nebylo úplně zřejmé.

  Pokračoval jsem pak další otázkou na budoucnost, a sice ohledně partnerských vztahů. Tady musím říct, že nejsem schopen nějakého rozboru odpovědi, resp. toho, jak moc univerzální byla. Ona to tedy nebyla budoucnost, ale spíše rozbor stávajícího stavu s tím, co bych měl nebo neměl dělat. Každopádně pocit jsem z toho měl jako z předchozího rozboru osobnosti - většina souhlasí. Takže ano, takhle nějak to je, ale nedokážu říct, jak moc přesně to sedí právě na mě.

Význam výkladu

  Nakonec ale výklad opravdu nějaký význam měl. Umožní na člověka nahlédnout pohledem jinou osobou, někým dalším, kdo není zatížen nějakými předchozími zkušenostmi, událostmi, a tak může zcela bez předsudků říct svůj názor. Podívat se na věc z pohledu, který by člověka nikdy nenapadl. Výklad nedává řešení, ale jen další úhly pohledu a k řešení se pak člověk dostane sám. Tohle nahlížení někým cizím je podle mého názoru hlavním přínosem.

  Nevím, jestli má Sandra nadpřirozené schopnosti, ale i kdyby neměla, je rozhodně empatická a dokáže lidi odhadovat. Což je něco, co úplně stačí k tomu, aby člověk začal o věcech více přemýšlet. Co na tom, jestli životní situaci za člověka vyřeší někdo cizí, anebo ten cizí ho posune takovým směrem, že na to přijde sám? Výsledek je stejný => řešení, a už je jedno, čí mozek k tomu nakonec dospěl.

  No dobrá, ale proč kartářka, to nelze problém vyřešit s nějakým blízkým člověkem? Někam si sednout a rozebrat to - to není to samé? Řešit problémy s blízkými lidmi by rozhodně každý měl, ale úplně totéž to není - blízký člověk totiž nemůže nabídnout ten nezaujatý pohled, prostě proto, že vás zná, takže k vám přistupuje už s určitými předsudky. To má samozřejmě výhody i nevýhody, každopádně to samé to rozhodně není.

  Stojí tedy kartářky a podobně za to? Já nevím, jak pro koho. Osobně v následujících letech podobných služeb určitě nevyužiji, ale ode dneška už neodsuzuji ty, kteří si tam pro radu jdou. Pokud to někomu pomůže, pak rozhodně platí, že účel světí prostředky.

kartářka Sandra