Nepochopení a výsměch
veřejnosti k nepoznanému

Je jedno zda jde o vědce, věštce, ufology, astronomii či jiné odvětví. Od pradávna, každý kdo přišel s něčím novým, nebo něčím co lidé neznají, neumí prozatím vysvětlit, byl buď v lepším případě jen nazván bláznem, v horším zavřen na psychiatrii. Ve většině případů se minimálně setkal s nepochopením celé veřejnosti, či nepochopení kolegů. Přitom díky nim, jsme mohli studovat a objevovat nové věci, nebo dělat pokroky.

Pár příkladů:

Vědkyně bioložka: - Barbara McClinctocková,

... objevila na základě Mendelových zákonů ,,Princip dědičnosti.'' Mendelovy zákony dědičnosti se setkaly s velkým nepochopením, tehdejších odborníků a dokonce díky přesnosti jeho výzkumných pokusů byl obviněn z podvádění. Ve 20 století byla přeložena práce Mendela do angličtiny. Překlad byl zásluhou zakladatele genetiky a britského vědce Williama Batesona. V roce 1947 odhalila Barbara McClinctocková skutečnost, že určité geny se mohou uvnitř genomu pohybovat a dokonce ,,přeskakovat'' mezi jednotlivými chromozomy. Někteří kolegové po představení těchto závěrů, se jí vysmáli, u jiných si vysloužila dokonce přezdívku ,,stará, zaprášená škatule''. Teprve v roce 1983, kdy bylo Barbaře McClintockové 81 let byla vyznamenána Nobelovou cenou.

Lékař: Paracelsus,

... byl pozoruhodný lékař, astrolog i alchymista narozen v roce 1493 ve Švýcarsku. Již v 17 letech získal jako extrémně talentovaný student první titul na univerzitě ve Vídni. Později studoval na dalších šesti univerzitách. I přesto opovrhoval nekritickým přejímáním faktů z tehdejších ,,biblí'' medicíny pocházejících od Hippokrata, Galéna nebo Avicenny. Jeho teze byla, že ne tituly a četba knih, ale hluboká znalost zákonitostí přírody činí lékaře lékařem. Potýkal se s nepochopením kolegů a částečně i veřejnosti, i přesto že měl velké lékařské úspěchy. Setkal se s nepochopením u ostatních, co se lékařské reformě bránili zuby, nehty. Byl nazýván i šarlatánem a okolnosti ho donutili později z Basileje prchnout. I přesto, jeho objev se stal pokrokem. Objev: moderního medicínského přístupu, založeném na zkušenosti.

Inženýr: Rudolf Diesel,

... v roce 1892 obdržel patent na svůj vylepšený spalovací motor. Místo uznání veřejnosti, stále bojoval nejen s uznáním veřejnosti ale také s výrobci motorů, kteří jeho patent zpochybňovali. V roce 1897 zkonstruoval vysokotlakový spalovací motor se samočinným zážehem, vyvolaným stlačením vzduchu, který pracovat na tekuté těžké palivo. Byl za tento motor vyznamenám cenou na světové výstavě v Paříži a teprve díky tomu, s ním uzavřely smlouvu kodaňské loděnice. Dříve veřejnost skeptická, prohlašovala, patent mu nepřísluší.

Lékař: Ignaz Philipp Semmelweis,

... byl pod falešnou záminkou, vylákán do ústavu pro choromyslné, kde po potyčce s dozorcem, na následky zranění zemřel, bez jakékoli lékařské péče. Jak zjistil později v roce 1977 maďarský odborník a Semmelweisův životopisec Georg Sillo-Seidl. Oficiálně byl prý v roce 1862 dopraven v pološíleném stavu na psychiatrickou kliniku. Jeho objev, opět se setkal s nezájmem profesorů v oboru porodnictví. Profesoři porodnictví nepřijali názor, že za smrt pacientů by mohli oni sami. Semmelweis, o tři roky později, co nastoupil po ukončení studia medicíny jako lékařský asistent, přišel s teorií že matky rodičky umírají vinou lékařů. Odborníci hromadné umírání matek po porodu, vysvětlovali ,,horečkou omladnic'' z neznámých příčin. S tím ale Semmelweis nesouhlasil a vydal příkaz, že si musejí všichni zaměstnanci dezinfikovat ruce chlorovým vápnem. Okamžitě počet úmrtí rodiček podstatně snížil. Začal tedy Semmelweis bojovat a tento objev propagovat a šířit dál ve snaze zabránit neúmyslnému umírání. Výsledek měl opačný účinek a odezva od kolegů nepřišla, jak si představoval. Byl převezen do psychiatrické léčebny. Díky jeho objevu zvaném: Antiseptická ochrana, nakonec byl později nazýván – zachráncem matek. Bohužel uznání už se nedožil.

Proroctví nejznámějších věštců: Vangelia Pandeva Dimitrova (Baba Vanga) či Michel de Nostredame (Nostradamus).

Jejich věštecké nadání, je známo po celém světě a dokonce uznáváno i vědci, co se jejich předpovědím věnují a snaží se rozluštit jejich poselství. I pro ně bylo velmi obtížné, získat si důvěru a náklonnost veřejnosti. Veřejnost se rozdělovala na ty, co je vnímali negativně a na ty, co pozitivně. Teprve až postupem času, si získali respekt a úctu okolí i známých osob v jejich okolí (v té době), i když ne u všech. I dříve, i nyní se najdou zastánci, nebo skeptikové.

Takto bychom mohli pokračovat dále, od vědců, po léčitele, vědce, zeměpisce, ufology.... po cokoliv... V každé době se vždy nacházejí a najdou osoby, co nějak mohou posunout lidstvo dál ať už v čemkoliv. Zřejmě vždy budou skeptikové i zastánci teorií a je to věčný boj. To co prozatím neznáme, nebo neumíme vědecky vysvětlit či nemáme dostatek důkazů, neznamená, že je to nemožné, nebo to neexistuje. Lidé by měli být více otevřeni novým věcem, možná bychom se posunuli dále o dost dříve, než když se vše zavrhuje. To co prozatím neumíme zjistit nebo nemáme takovou techniku, či možnosti abychom mohli měřit a nebo dokázat, neznamená, že to neexistuje a nebo nemůže později existovat. Tak to také vždy bylo, je a bude. Kdo by léta páně roku třeba 3786 řekl, nebo věřil že jednou bude internet, nebo tu budou lítat letadla? Tak co my víme, co je možné a nemožné, co existuje, neexistuje, nebo co může být a nemůže být?

  kartářka Sandra